Úvodní stránka

Je čas na rozvolňování karanténních opatření?

H. Rozsypal, P. Chalupa, 3. 5. 2020

Úvod

      Když se v prosinci 2019 ve Wu-chanu v Číně objevily případy pneumonií s fatálním průběhem, ani zkušení mezinárodní odborníci v oblasti epidemiologie nepředpokládali, že by se nová nemoc způsobená koronavirem a později pojmenovaná covid-19 mohla tak rychle rozšířit a způsobit nejhorší celosvětovou krizi veřejného zdraví za více než 100 let. V lednu 2020 začalo varovat před vážným nebezpečím několik odborníků, ale Světová zdravotnická organizace (WHO) hrozící problém podcenila a vyhlásila celosvětovou pandemii až 11. března 2020. Virus zastihl většinu světa nepřipravenou. V následujících měsících se hroutily zdravotní systémy pod náporem nemocných. V České republice byla první vlna epidemie covidu-19 díky energickým krokům vlády pod vedením odborníků dobře zvládnuta a ani zdaleka nebyla překročena kapacita zdravotnického systému.

      Epidemiologické ukazatele v posledních dnech naznačují ústup epidemie a ocitáme se v situaci, kdy je legitimní uvažovat o bezpečném rozvolňování karanténních opatření. Dosažená kontrola nad epidemií však zůstává křehká a přes příznivé epidemiologické ukazatele je budoucí průběh epidemie stále vysoce nepředvídatelný.


Aktuální situace ve výskytu covidu-19 v ČR

      Příznivý vývoj epidemie covidu-19 v ČR potvrdil i 30. 4. 2020 ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky prof. Dušek. Konstatoval, že epidemie u nás se nejen nekontrolovaně nešíří, ale i ztrácí sílu. Reprodukční číslo R dosahovalo k datu 16. 3. 2020 hodnoty 2,5, před 12. březnem 2020 dokonce 2,64. Po zavedení nouzového stavu a uzavření škol začala jeho hodnota klesat a už v prvních dnech se dostalo na hodnotu 1,84. Vliv na klesání čísla R mělo i zavedení omezeného pohybu osob, hodnota se snížila na 1,2 a v posledních dnech kleslo k aktuální hodnotě 0,70.

      Aktuální počty ukazuje tabulka 1. Denní záchyty nových případů znázorňuje graf 1. Nárůst kumulativního počtu nakažených a zemřelých v souvislosti s covidem-19 přináší graf 2.

Tabulka 1. Epidemiologická situace covidu-19 k 3. 5. 2020 podle údajů MZ ČR

257 678 testů
7 755 nakažených
3 471 uzdravených
308 aktuálně hospitalizovaných
245 úmrtí

 

Nové případy covidu-19

Obr. 1. Nové případy covidu-19

 

Kumulativní počty covidu-19

Obr. 2. Kumulativní počty covidu-19

 


Séroprevalenční studie

      Jak jsme již na této stránce připomněli, Ministerstvo zdravotnictví ČR zahájilo studii, která má zjistit úroveň kolektivní imunity v české populaci vůči onemocnění covid-19. Testováno bylo 27 tisíc lidí z různých skupin obyvatelstva ve čtyřech lokalitách. Odběry začaly 23. dubna 2020, už jsou hotové a výsledky se zpracovávají. Účast v této studii byla určena pouze pro osoby, které byly aktuálně zdravé, tj. neměly příznaky onemocnění HCD a ani dříve u nich nebylo potvrzeno onemocnění covid-19. Byly vyšetřeny dospělé osoby a děti od 8 let v Praze, Brně a okolí, Olomouci a okolí a Litoměřicích. Dále se studie zaměřila na zvláštní skupinu chronicky nemocných. Odděleně pak studie proběhla v Litovli a Uničově, kde bude provedeno podrobnější zhodnocení kvantitativní analýzy přítomnosti protilátek proti koronaviru.

      Výsledky budou zveřejněny 6. 5. 2020. Přinese údaj o séroprevalenci anti-CoV-SARS-2 protilátek. Ukáže nejspíše nejen, že je nízká, ale jak moc je nízká.


Předpověď možného vývoje pandemie covidu-19

      Předpovědi se musí přijímat s velkou rezervou, dosavadní byly velmi neurčité a zatížené zásadními chybami. Prognóza dalšího vývoje byla už na naší stránce diskutována, přesto se k ní znovu vracíme.

      O předpověď dalšího vývoje se pokusili epidemiologové Center for Infectious Disease Research and Policy (CIDRAP), University of Minnesota. Ale i oni nedospěli k jednoznačnému závěru a nabídli tři možné scénáře. Porovnali vlastnosti nového viru s virem chřipky (v tabulce 2).

Tabulka 2: Srovnání pandemické chřipky a covidu-19

Nemoc pandemická chřipka covid-19
Původce virus chřipky A(H1N1) 2009 SARS-CoV-2
Inkubační doba 2 dny (rozmezí 1 až 4 dny) 5 dnů (rozmezí 2 až 14 dní) (Lauer 2020), delší vylučování viru je možné (Kahn 2020, Li 2020)
Podíl asymptomatických průběhů 16 % (rozmezí 4-28 %) (Leung 2015) 25 % (Rettner 2020)
Doba infekčnosti nejvyšší první dva dny nemoci (Ip 2016) presymptomatický přenos existuje (He 2020), klesá postupně další dny (Arons 2020)
Reprodukční číslo základní R0 a efektivní RE pandemie 1918 a 1968: 1,8; 1957: 1,65; 2009-10: 1,46; sezónní chřipka: medián R0 1,27 (Biggerstaff 2014) v Číně odhadováno na 2,0 to 2,5 (Anderson 2020), jinde i vyšší (Sanche 2020)

 

      U osmi hlavních pandemií chřipky, ke kterým došlo od počátku 17. století, nebyl zaznamenán jasný sezónní výskyt. Dvě začaly v zimě na severní polokouli, tři na jaře, jedna v létě a dvě na podzim (Saunders-Hastings 2016). Sedm z nich vyhaslo po prvním vrcholu během několika měsíců bez významného lidského zásahu. Následně každá z nich měla druhý významný vrchol přibližně 6 měsíců po prvním. Některé pandemie vykazovaly menší vlny případů v průběhu 2 let po počáteční vlně. Klasicky probíhala pandemie chřipky v roce 1968, která začala v pozdním podzimu na severní polokouli a následující zimu se objevila v druhé vlně (Viboud 2005). V některých oblastech, zejména v Evropě, byla vyšší úmrtnost spojená s pandemií v druhém roce. Průběh těchto pandemií nebyl podstatně ovlivněn očkovací kampaní s výjimkou pandemie 2009–2010, během níž byla vakcína dostupná asi za 6 měsíců, ale všeobecně používaná byla až poté, co pandemie dosáhla vrcholu ve většině zemí. Po třech pandemiích, které se vyskytly od roku 1900 se kmen chřipky A postupně adaptoval na člověka a nahradil převažující sezónně cirkulující chřipkový virus tak, že se stal hlavním sezónním kmenem virus chřipky A a začal být identifikován každý rok. Po pandemii v období 2009–2010 kmen H1N1 sezónně cirkuluje spolu s kmenem A H3N2.

      Mezi důležité zkušenosti z chřipkových pandemií, které by mohly přinést poučení o chování covidu-19, patří následující: Délka pandemie bude pravděpodobně 18 až 24 měsíců, protože kolektivní imunita se v lidské populaci vyvíjí postupně. Pro zastavení pandemie covidu-19 se předpokládá dosažení kritického prahu kolektivní imunity 60-70%. (Kwok 2020). Odhad může být komplikován skutečností, že dosud neznáme trvání imunity vůči přirozené infekci SARS-CoV-2 (může být několik měsíců nebo i několik let). U sezónních koronavirů lze předpokládat, že i když imunita po expozici klesne, může nastat snížená vnímavost a existovat určitá ochrana před závažností onemocnění. Je zřejmé, že pro SARS-CoV-2 musí být získána další data. Průběh pandemie by mohl být také ovlivněn vakcínou, která by snad mohla být k dispozici alespoň někdy v roce 2021. Mimoto nevíme, jaké problémy mohou nastat během vývoje vakcíny, což by ještě více zpozdilo časovou osu.

      Podle autorů z CIDRAP z University of Minnesota existují asi tři různé scénáře pro budoucnost pandemie covidu-19. Po současné pandemii na jaře 2020 bude následovat

  1. během 1-2 let několik menších vln - i během léta - které si vyžádají zpřísnění karanténních opatření,
  2. na podzim či v zimě 2020 se objeví ještě rozsáhlejší vlna, následovaná několika menšími během roku 2021 (analogie pandemie chřipky 1918-1919) nebo
  3. po opadnutí pandemie bude infekce "doutnat", budou se objevovat i úmrtí, ale situace si nevyžádá zásadnější protiepidemická opatření. Je možné, že se budou objevovat lokální epidemie v různých geografických oblastech.

      SARS-CoV-2 bude jistě i nadále cirkulovat v lidské populaci asi se sezónním kolísáním se sníženou závažností podobně jako jiné méně patogenní koronaviry (betakoronaviry OC43 a HKU1) a viry chřipky.

 


Závěr

      Zatím se v ČR podařilo získat čas a odvrátit katastrofu, která potkala některé země, kde byl přístup vlád k nepopulárním opatřením váhavý nebo dokonce odmítavý. Těšíme se ze skutečnosti, že se u nás nenaplnil katastrofický scénář Itálie nebo Spojeného království. Je nadevší pochybnost, že je nutné vracet se k běžnému chodu života a rozumně rozvolňovat omezující překážky. Jen obtížně se shodujeme na tempu a konkrétním postupu. Stále zůstává otevřená otázka, jak dlouho a do jaké míry se bude muset vedle hygienických opatření uplatňovat testování a účinné trasování, "chytrá" karanténa a sociální distancování s omezením pohybu osob se zákazy cestování.


Literatura

  1. Chalupa P, Rozsypal H. Kdy skončí pandemie covidu-19? (23. 4. 2020) Dostupné z: https://www.infekce.cz/zprava20-58.htm
  2. Ministerstvo zdravotnictví ČR: COVID-19: Přehled aktuální situace v ČR. (citováno 3. 5. 2020) Dostupné z: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19.
  3. Chalupa P, Rozsypal H. V České republice probíhá studie kolektivní imunity vůči covidu-19. (29. 4. 2020) Dostupné z: https://www.infekce.cz/zprava20-60.htm.
  4. Moore KA, Lipsitch M, Barry JM, Osterholm MT. COVID-19: The CIDRAP Viewpoint. April 30, 2020. Dostupné z: https://www.cidrap.umn.edu/sites/default/files/public/downloads/cidrap-covid19-viewpoint-part1_0.pdf
  5. Saunders-Hastings PR, Krewski D. Reviewing the history of pandemic influenza: understanding patterns of emergence and transmission. Pathogens 2016;5(4):66
  6. Viboud C, Grais RF, Lafont BAP, et al. Multinational impact of the 1968 Hong Kong influenza pandemic: evidence for a smoldering pandemic. J Infect Dis 2005;192(2):233-48
  7. Kwok KO, Lai F, Wei WI, et al. Herd immunity—estimating the level required to halt the COVID-19 epidemics in affected countries. J Infect 2020 Mar 21. doi: 10.1016/j.jinf.2020.03.027
  8. Lauer SA, Grantz KH, Bi Q, et al. The incubation period of coronavirus disease 2019 (COVID-19) from publicly reported confirmed cases: estimation and application Ann Intern Med 2020 (published online Mar 10). DOI: 10.7326/M20-0504. Dostupné z: https://annals.org/aim/fullarticle/2762808/incubation-period-coronavirus-disease-2019-covid-19-from-publicly-reported
  9. Kahn R, Peak CM, Fernández-Gracia J, et al. Incubation periods impact the spatial predictability of cholera and Ebola outbreaks in Sierra Leone. Proc Natl Acad Sci USA 2020;117(9):5067-73
  10. Li R, Pei S, Chen B, et al. Substantial undocumented infection facilitates the rapid dissemination of novel coronavirus (SARS-CoV2) Science 2020 (published online Mar 16) doi: 10.1126/science.abb3221
  11. Leung NH, Xu C, Ip DKM, et al. The fraction of influenza virus infections that are asymptomatic: a systematic review and meta-analysis. Epidemiology 2015;26(6):862-72
  12. Rettner R. Up to 25% of people with COVID-19 may not show symptoms. Livescience.com [News report]
  13. Ip TDKM, Lau LLH, Cowling BJ. The dynamic relationship between clinical symptomatology and viral shedding in naturally acquired seasonal and pandemic influenza virus infections. Clin Infect Dis 2016;62(4):431-7
  14. He X, Lau EHY, Wu P, et al. Temporal dynamics in viral shedding and transmissibility of COVID-19. Nat Med 2020 (published online Apr 15) Dostupné z: https://www.nature.com/articles/s41591-020-0869-5

Zpět
Archiv zpráv
Úvodní stránka

SIL © 3. 5. 2020