Úvodní stránka

Nejčastější chyby při psaní atestační práce

J. Beneš, 14. 11. 2015, 11. 12. 2018

      1. Autor by neměl opisovat z literatury něco, co z vlastní praxe nezná (obvykle je to na textu poznat).

     2. Autor by neměl přebírat do své práce rozsáhlé části nějakého cizího textu (to lze tolerovat jen v případě, kde autor podrobuje tento text průběžné kritice nebo ho průběžně komentuje).

     3. Je důležité správné psaní odborných názvů - zejména připomínáme, že taxonomické názvy rodů a druhů se píší vždy kurzívou; generické názvy léků se píší s malým počátečním písmenem – zatímco firemní čili obchodní názvy mají počáteční písmeno velké; názvy obsahující jména se skloňují podle vzoru: virus Epsteina a Barrové, syndrom Guillaina a Barrého apod.; u protilátek se anti- píše s malým a, např. anti-HCV; v případě pochybností, jak se co píše, doporučujeme řídit se formou použitou v monografii Beneš J a kol: Infekční lékařství; výjimkou jsou názvy léků, které doporučujeme psát v české verzi (klindamycin, vankomycin, acyklovir).

     4. V práci se mají používat jen generické názvy léků; použití firemních názvů je oprávněné jedině v případech, kdy autor potřebuje zdůraznit nějakou vlastnost konkrétního přípravku (např. při podávání přípravku Taxcef jsme pozorovali větší výskyt alergických reakcí než při podávání jiných cefalosporinů).

     5. Použité zkratky musejí být vysvětleny (měly by být vysvětleny buď přímo v textu při prvním použití anebo v Seznamu zkratek; netýká se to jen všeobecně srozumitelných zkratek typu ČR, WHO, EKG, RTG, CT, AST, ALT a podobně).

     6. Autor by měl používat progresivní pravopis, např. mononukleóza, diagnóza, trombocytóza, urolitiáza, nauzea, splenektomie, sekunda apod.

     7. Mezi číslovkou a jednotkou se píše mezera, tedy např. 5 ml, podobně se píše 5 % (pozor, 5 % - tj. s mezerou - znamená pět procent, 5% bez mezery znamená pětiprocentní).

     8. Číselný rozsah se udává bez mezery před a po pomlčce, tedy 5-10 %. Naopak při použití pomlčky v textu je před ní a za ní mezera, např. „přijel na koni - byl to dobrý jezdec“.

     9. Vlastní myšlenky, úvahy či komentáře by měly být v Diskusi (porovnání teoretických údajů s vlastními praktickými zkušenostmi), ale mohou se objevit i v Teoretické části (např. upozornění na diskrepanci v literárních názorech); v textu však vždy musí být jasně patrné, kdy autor píše o objektivních skutečnostech nebo cituje literaturu, a kdy prezentuje vlastní nápady – tyto dva přístupy nesmějí splývat.

     10. Jsou-li součástí práce tabulky, grafy a obrázky, pak platí následující pravidla: celá tabulku se musí vejít na jednu stranu, není možné mít část tabulky na jedné straně textu a zbytek na druhé; v textu je nutné vyznačit místo, k němuž tabulka, graf či obrázek patří; je nutné věnovat pozornost popiskům nad tabulkami, grafy, obrázky, i případným vysvětlivkám pod nimi; obsahují-li tabulky údaje z literatury, je nutné do tabulky napsat i citaci - buď číslem ze Seznamu literatury, nebo přímo vypsat autora a použitý zdroj; jsou-li některé obrázky přejaté z literatury nebo z internetu, musí být uveden zdroj (třeba v podobě internetové adresy); obsahuje-li práce fotografie pacientů, měly by být provedeny nebo upraveny tak, aby konkrétní osoby nebyly identifikovatelné.

     11. Jsou-li součástí práce kazuistiky, pak by se měl autor vyvarovat následujících chyb: do kazuistik nepatří iniciály pacientů, pouze věk a pohlaví (to vyplývá z požadavků na ochranu pacientů – aby nebylo možné popisovanou osobu snadno identifikovat); častou chybou je psaní kazuistiky jako chorobopisu, včetně zkracování slov, vynechávání sloves, vkládání výsledků přímo z informačního systému apod.; pokud se píší v kazuistice laboratorní výsledky, které nejsou zcela standardizované (např. sérologie), měl by autor uvést také normální hodnoty v dané laboratoři; v kazuistice nemusí být popsáno vše den po dni, např. 10. 9. 15 se stalo toto, 12. 9. bylo děláno toto vyšetření, 13. 10. přišel výsledek atd. - Lepší než vypisování přesných dat je napsat: v době přijetí... za týden... při překladu apod.; výrazy jako doočkovat, přeléčit, zaléčit, nasadit léčbu, kousnutí klíštětem (nebo dokonce mimořádně odporný a zavrženíhodný výraz „zákus klíštěte“) - to vše je žargon, který nepatří do odborného textu; odborný text se píše v 3. osobě jednotného či množného čísla a v minulém čase. Zejména v kazuistikách se atestanti rádi uchylují k 1. osobě množného čísla, což je nevhodné.

     12. Text by měl mít jednotnou úpravu (jeden druh písma, odstavce zarovnané do bloku, názvy kapitol a podkapitol vyznačené jednotným způsobem).

     13. Literární citace obsažené v Seznamu literatury musejí být popsány jednotným způsobem, podle platných norem – při nejistotě je možné použít jako vzor články v časopise Klinická mikrobiologie a infekční lékařství (KMIL) nebo Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie (EMI).

Zpět
Pravidla pro atestační práci v oboru infekční lékařství
Úvodní stránka

SIL © 14. 11. 2015, 11. 12. 2018